OFICIÁLNÍ UZNÁNÍ A EXPANZE SCIENTOLOGIE

Expanze Scientologie v Evropě 1

Oficiální uznání Scientologie 2

Všechna nová náboženství musela v době svého zrodu obstát ve zkoušce, aby byla akceptována. To samé platilo i o Scientologii. Ale s její rostoucí viditelností se dostavilo uznání a porozumění. V dnešní době je náboženská podstata Scientologie plně potvrzena soudy a vládami na obou březích Atlantiku i ve zbytku světa.

Soudy ve Spojených státech vždy zastávaly názor, že Scientologie je náboženství –  což bylo potvrzeno výnosem Federálního odvolacího soudu ze září 1993, kdy soudci prohlásili, že neexistuje jediný případ, kdy by soud Spojených států zastával jiné stanovisko.

Nejvýznamnější právní uznání scientologického náboženství přišlo v říjnu 1993, kdy americký daňový úřad – IRS (Internal Revenue Service) – udělil neziskový status a daňové osvobození všem Scientologickým církvím a příbuzným organizacím pracujícím na sociálně prospěšných programech, když po vyčerpávajícím a důkladném přezkoumání došli k závěru, že Scientologické církve jsou „zřízeny a provozovány výlučně k náboženským a dobročinným účelům.“

Šetření IRS nebylo omezeno pouze na Spojené státy, ale zahrnovalo přezkoumání finančních záležitostí církevních organizací od Austrálie po Evropu.

Od té doby udělily Scientologickým církvím podobná uznání náboženského a dobročinného statusu rovněž evropské vlády. Často tomu předcházelo nařízení vrchních soudů.

Již v roce 1980 vyhlásil Odvolací soud v Paříži, že Scientologii musí být podle francouzské ústavy a Evropské úmluvy o lidských právech poskytnuta úplná ochrana jako náboženství. Toto rozhodnutí později podpořil Odvolací soud v Lyonu – a potvrdil Ústavní soud Francie.

V roce 1997 vyhrála Scientologická církev v Miláně soudní spor, které odborníci na studium náboženství považují za jeden z nejdůležitějších právních precedentů týkajících se náboženství v Evropě. Italský nejvyšší soud změnil rozhodnutí nižšího soudu, který omezeně definoval náboženství pouze jako židovsko-křesťanské, a podotkl, že taoismus, budhismus a spousta dalších velkých náboženství jsou tímto vyloučeny. Soud velmi detailně popsal, proč si Scientologie zaslouží být považována za náboženství. Tímto rozhodnutím se následně řídil italský ministr financí, který brzy nato udělil všem Scientologickým církvím v Itálii neziskový status a daňové osvobození.

Jen o pár týdnů později došla řada na Federální správní soud v Německu, který oznámil, že scientologické náboženské praktiky jako „duchovní poradenství“ jsou směrované na „dosažení vyšší úrovně bytí.“ Německé správní a odvolací soudy ve více než 40 soudních rozhodnutích za posledních 30 let shodně zastávaly názor, že scientologickému náboženství má být poskytnuta ochrana podle článku 4 německé ústavy, který zaručuje svobodu náboženské víry, praktikování i ideologického názoru.

V listopadu 1999 prohlásila švédská vláda scientologickou církev za dobročinnou, neziskovou organizaci s náboženským cílem. Následujícího roku švédská vláda završila plné uznání církve tím, že oficiálně udělila duchovním církve právo provádět svatby.

V posledních letech vydaly úřady Velké Británie obdobné rozhodnutí. Ministerstvo obrany, konkrétně Královské námořnictvo, uznalo scientologické náboženství jako jedno z vyznání, jejichž praktikování musí být námořníkům umožněno. V květnu 2001 udělily Celní úřady jejího veličenstva scientologickým církvím osvobození od daně z přidané hodnoty na základě skutečnosti, že se jedná o náboženské organizace. Ve stejném roce vynesl britský finanční úřad rozhodnutí, že zaměstnanci církve, kteří jsou členy jejího náboženského řádu, nepodléhají běžným mzdovým zákonům, ale musí s nimi být nakládáno v souladu s nařízeními pro náboženské instituce. Německý federální pracovní soud v říjnu 2002 vynesl téměř totožné rozhodnutí, které výslovně říká, že zaměstnanci scientologických církví „sledují idealistické cíle a (své) vlastní duchovní zdokonalení pomocí scientologického učení.“

Nejvýznamnější událost se však udála v lednu 2003, kdy německý Federální finanční úřad osvobodil Mezinárodní scientologickou církev (mezinárodní ústředí Scientologické církve) od daní z finančních příspěvků, kterou zasílá devět Scientologických církví v Německu – rozhodnutí, které proběhlo tiskem ve stovkách článků po celé zemi.

Podobná  potvrzení a rozhodnutí byla během posledních let k vidění prakticky všude – v Holandsku, Maďarsku, Portugalsku, Švýcarsku, Rusku, Kazachstánu, Kyrgystánu, Mexiku, Indii a Japonsku.

Během roku 2002 došel rovněž Finanční úřad v Rakousku k závěru, že činnost Scientologické církve ve Vídni je pro veřejný prospěch a ne pro něčí osobní zisk. A tak církev, coby dobročinnou náboženskou organizaci, osvobodil od daní.
V prosinci 2002 vydala vláda Nového Zélandu oficiální rozhodnutí, ve kterém plně uznala Scientologickou církev na Novém Zélandu za náboženskou a dobročinnou organizaci osvobozenou od daní.

A v březnu 2003 tchajwanské Ministerstvo vnitra rovněž uznalo Scientologickou církev na Tchajwanu za dobročinnou náboženskou instituci a oficiálně ji přidalo na seznam státem uznaných náboženství.

Získat tato uznání nebylo vždy jednoduché. Jak již bylo zmíněno, bylo často nutné se odvolávat k soudním instancím. Představitelé církve se museli nezřídka potýkat s nesprávnými představami o Scientologii a dokonce i s falešnými zprávami. Ale pokaždé, když soudy a vládní představitelé poctivě a objektivně prozkoumali skutečnosti, souhlasili s Vrchním soudem Austrálie, který v roce 1983 prohlásil, že „Scientologie je nepopiratelně náboženstvím.“