OFICIÁLNÍ UZNÁNÍ A EXPANZE SCIENTOLOGIE

Expanze Scientologie v Evropě

Vznik Scientologie je blízce spjat se spoustou evropských filozofických tradic. Ačkoliv má Scientologie hodně společného s východními náboženstvími, jako je budhismus, zakladatel L. Ron Hubbard rovněž vyjádřil uznání velkým filozofům, náboženským představitelům a vědcům staré Evropy: Sokrates a Plato, Galileo a Tomáš Akvinský, Francis Bacon, Voltaire, Herbert Spencer a mnoho dalších. Kromě toho, některé z nejdůležitějších událostí v rozvoji scientologického náboženství se odehrály právě v Evropě.

Není proto překvapením, že v současné době je Evropa centrem scientologických aktivit se stovkami církví a misí a tucty organizací pracujících na sociálně prospěšných programech založených na objevech pana Hubbarda.

Scientologie se v Evropě stabilně rozrůstala po téměř půl století. První scientologická církev byla založena skupinkou scientologů v Los Angeles v roce 1954 a brzy nato se skupiny a ostatní církevní organizace objevily po celé planetě.

V padesátých letech pan Hubbard cestoval po Evropě, věnoval se výzkumu a pořádal semináře, kde zveřejňoval své nejnovější objevy o lidské mysli a duchu. V roce 1956 otevřel scientologickou organizaci v Dublinu v Irsku a poté, v roce 1959, založil světovou centrálu Scientologie v anglickém Saint Hillu poblíž městečka East Grinstead v oblasti Sussex. Ačkoli v počátečních letech bylo přeloženo málo scientologických materiálů, nezabránilo to tomu, aby se Scientologie šířila jako lavina. Lidé, fascinováni účinnou pomocí, která jim byla poskytnuta na základě principů a praktik Scientologie, brzy začali zakládat scientologické skupiny v různých částech Evropy.

Francouzští scientologové založili Scientologickou církev v Paříži již v říjnu 1959. V dánské Kodani byla Scientologická církev založena v červnu 1968. Brzy následovaly Scientologické církve ve švédských městech Göteborg a Stockholm.

Nakladatelství New Era – organizace zodpovědná za překlady a vydávání scientologických materiálů v Evropě, Africe a Asii byla založena v Dánsku stejného roku. Tím se Dánsko stalo hlavním evropským centrem Scientologické církve. Toto postavení Kodaně bylo ještě posíleno v roce 1970 založením řídící centrály Scientologie pro Evropu.

Mezitím se toto náboženství rozvíjelo i v ostatních evropských zemích. V roce 1969 otevřeli scientologové první skupiny v Německu a Řecku a v roce 1972 v Belgii. V roce 1971 založili církev ve Vídni a následujícího roku další v Amsterodamu. V roce 1978 byly církve  otevřeny ve Švýcarsku a Itálii, zatímco Scientologická církev v Belgii vznikla v březnu 1980.

Scientologická církev v Milánu se stala největší scientologickou církví na světě. Její velká kongregace je spravována více než 200 duchovními a dalším personálem. V listopadu 2000 se tato církev přestěhovala do značně rozšířených prostor a slavnostní otevření oslovilo více než 3000 občanů Milána včetně představitelů různých náboženství, členů městských rad a vládních představitelů, včetně viceprezidenta italského parlamentu.

Scientologická církev v Dánsku se rozvíjela také. Aby bylo možné vyhovět zvýšenému zájmu o Scientologii v Evropě, bylo zařízení v roce 1995 značně rozšířeno a kompletně zrenovováno.

Jeden problém se však objevil. Pan Hubbard na něj upozornil již ve svém interview v roce 1966. Reportér se jej tehdy ptal, kam až Scientologie vyrostla během svých prvních let. „Po celém civilizovaném světě,“ odvětil L. Ron Hubbard, „ale ne za železnou oponu... Jediná věc, se kterou národ zasvěcený zotročování lidí nechce mít nic do činění, je nauka, která dokáže člověka zcela osvobodit.“

Ale po pádu železné opony se Scientologie rozrůstá neuvěřitelnou rychlostí. V zemích Společenství nezávislých států je kromě dvou velkých scientologických církví v Moskvě a Petrohradě dalších 109 scientologických misí. V Maďarsku, kde byla Scientologie uznána v roce 1991 jako církev, je v současné době velká a expandující církev v Budapešti s dalšími 30 misemi na uzemí Maďarska. V České republice je velká scientologická mise v Praze s dalšími dvěmi misemi v Plzni a Brně. Na Slovensku jsou pak scientologické mise v Bratislavě, Košicích, Banské Bystrici a Levicích.

V dnešní době nemá celosvětový růst scientologického náboženství – vyjádřený více než 3700 církvemi, misemi a skupinami, které pečují o miliony členů ve 156 zemích  a v 54 jazycích – obdoby.

Oficiální uznání Scientologie

Všechna nová náboženství musela v době svého zrodu obstát ve zkoušce, aby byla akceptována. To samé platilo i o Scientologii. Ale s její rostoucí viditelností se dostavilo uznání a porozumění. V dnešní době je náboženská podstata Scientologie plně potvrzena soudy a vládami na obou březích Atlantiku i ve zbytku světa.

Soudy ve Spojených státech vždy zastávaly názor, že Scientologie je náboženství –  což bylo potvrzeno výnosem Federálního odvolacího soudu ze září 1993, kdy soudci prohlásili, že neexistuje jediný případ, kdy by soud Spojených států zastával jiné stanovisko.

Nejvýznamnější právní uznání scientologického náboženství přišlo v říjnu 1993, kdy americký daňový úřad – IRS (Internal Revenue Service) – udělil neziskový status a daňové osvobození všem Scientologickým církvím a příbuzným organizacím pracujícím na sociálně prospěšných programech, když po vyčerpávajícím a důkladném přezkoumání došli k závěru, že Scientologické církve jsou „zřízeny a provozovány výlučně k náboženským a dobročinným účelům.“

Šetření IRS nebylo omezeno pouze na Spojené státy, ale zahrnovalo přezkoumání finančních záležitostí církevních organizací od Austrálie po Evropu.

Od té doby udělily Scientologickým církvím podobná uznání náboženského a dobročinného statusu rovněž evropské vlády. Často tomu předcházelo nařízení vrchních soudů.

Již v roce 1980 vyhlásil Odvolací soud v Paříži, že Scientologii musí být podle francouzské ústavy a Evropské úmluvy o lidských právech poskytnuta úplná ochrana jako náboženství. Toto rozhodnutí později podpořil Odvolací soud v Lyonu – a potvrdil Ústavní soud Francie.

V roce 1997 vyhrála Scientologická církev v Miláně soudní spor, které odborníci na studium náboženství považují za jeden z nejdůležitějších právních precedentů týkajících se náboženství v Evropě. Italský nejvyšší soud změnil rozhodnutí nižšího soudu, který omezeně definoval náboženství pouze jako židovsko-křesťanské, a podotkl, že taoismus, budhismus a spousta dalších velkých náboženství jsou tímto vyloučeny. Soud velmi detailně popsal, proč si Scientologie zaslouží být považována za náboženství. Tímto rozhodnutím se následně řídil italský ministr financí, který brzy nato udělil všem Scientologickým církvím v Itálii neziskový status a daňové osvobození.

Jen o pár týdnů později došla řada na Federální správní soud v Německu, který oznámil, že scientologické náboženské praktiky jako „duchovní poradenství“ jsou směrované na „dosažení vyšší úrovně bytí.“ Německé správní a odvolací soudy ve více než 40 soudních rozhodnutích za posledních 30 let shodně zastávaly názor, že scientologickému náboženství má být poskytnuta ochrana podle článku 4 německé ústavy, který zaručuje svobodu náboženské víry, praktikování i ideologického názoru.

V listopadu 1999 prohlásila švédská vláda scientologickou církev za dobročinnou, neziskovou organizaci s náboženským cílem. Následujícího roku švédská vláda završila plné uznání církve tím, že oficiálně udělila duchovním církve právo provádět svatby.

V posledních letech vydaly úřady Velké Británie obdobné rozhodnutí. Ministerstvo obrany, konkrétně Královské námořnictvo, uznalo scientologické náboženství jako jedno z vyznání, jejichž praktikování musí být námořníkům umožněno. V květnu 2001 udělily Celní úřady jejího veličenstva scientologickým církvím osvobození od daně z přidané hodnoty na základě skutečnosti, že se jedná o náboženské organizace. Ve stejném roce vynesl britský finanční úřad rozhodnutí, že zaměstnanci církve, kteří jsou členy jejího náboženského řádu, nepodléhají běžným mzdovým zákonům, ale musí s nimi být nakládáno v souladu s nařízeními pro náboženské instituce. Německý federální pracovní soud v říjnu 2002 vynesl téměř totožné rozhodnutí, které výslovně říká, že zaměstnanci scientologických církví „sledují idealistické cíle a (své) vlastní duchovní zdokonalení pomocí scientologického učení.“

Nejvýznamnější událost se však udála v lednu 2003, kdy německý Federální finanční úřad osvobodil Mezinárodní scientologickou církev (mezinárodní ústředí Scientologické církve) od daní z finančních příspěvků, kterou zasílá devět Scientologických církví v Německu – rozhodnutí, které proběhlo tiskem ve stovkách článků po celé zemi.

Podobná  potvrzení a rozhodnutí byla během posledních let k vidění prakticky všude – v Holandsku, Maďarsku, Portugalsku, Švýcarsku, Rusku, Kazachstánu, Kyrgystánu, Mexiku, Indii a Japonsku.

Během roku 2002 došel rovněž Finanční úřad v Rakousku k závěru, že činnost Scientologické církve ve Vídni je pro veřejný prospěch a ne pro něčí osobní zisk. A tak církev, coby dobročinnou náboženskou organizaci, osvobodil od daní.
V prosinci 2002 vydala vláda Nového Zélandu oficiální rozhodnutí, ve kterém plně uznala Scientologickou církev na Novém Zélandu za náboženskou a dobročinnou organizaci osvobozenou od daní.

A v březnu 2003 tchajwanské Ministerstvo vnitra rovněž uznalo Scientologickou církev na Tchajwanu za dobročinnou náboženskou instituci a oficiálně ji přidalo na seznam státem uznaných náboženství.

Získat tato uznání nebylo vždy jednoduché. Jak již bylo zmíněno, bylo často nutné se odvolávat k soudním instancím. Představitelé církve se museli nezřídka potýkat s nesprávnými představami o Scientologii a dokonce i s falešnými zprávami. Ale pokaždé, když soudy a vládní představitelé poctivě a objektivně prozkoumali skutečnosti, souhlasili s Vrchním soudem Austrálie, který v roce 1983 prohlásil, že „Scientologie je nepopiratelně náboženstvím.“