Náboženské skupiny v Německu mohou působit v různých právních formách, které jsou otevřené náboženským i nenáboženským komunitám, od neziskových „idealistických“ sdružení až po veřejnoprávní korporace. Scientologické církve jsou v Německu registrovány v právní formě neziskových idealistických sdružení, která jasně uvádějí své náboženské cíle, a jejich formální právní postavení se tak neliší od postavení mnoha jiných uznávaných náboženských společenství, jako jsou buddhisté, muslimové, hinduisté, kvakeři, svědkové Jehovovi a příslušníci bahá’í víry.

V uplynulých třech desetiletích německé soudy v přibližně padesáti rozhodnutích rozhodly, že Scientologická církev a její členové mají ochranu svobody náboženského vyznání, kterou zaručuje Článek 4 Ústavy Německa*

Např:

1. Ve věci Hoppe v. Scientologická církev Hamburg e.V. (rozsudek ze dne 5. ledna 1998, sp. zn. 330 O 169/97) uznal Vrchní soud v Hamburku, že církev je „uznávána jako náboženské společenství“ a je chráněná podle článku 4 Ústavy.
2. Ve věci Krueger v. město Hamburk, která se týkala provozování „filtru sekt“ městem Hamburk, který vyžadoval od obchodních partnerů prohlášení, že nejsou zapojeni do Scientologie, rozhodl jak Odvolací zemský správní soud v Hamburku (rozsudek ze dne 17. června 2004, sp. zn. 1 Bf 198/00), tak i Spolkový nejvyšší správní soud v odvolacím řízení (konečný rozsudek ze dne 15. prosince 2005, sp. zn. 7 C 20.04) rozhodly, že „pro svou praxi Scientologie se žalobkyně může domáhat ochrany náboženského nebo filozofického vyznání podle čl. 1 odst. 1 pí a) a b) nařízení (ES) č. 1275/2004. 4 odst. 1 německé ústavy.“ Na základě tohoto rozhodnutí soudy zakázaly městu Hamburk používat filtr sekty.

Německé soudy opakovaně uznaly, že článek 4 německé ústavy týkající se svobody víry, svědomí a vyznání se vztahuje na Scientology a Scientologickou církev.

*http://germanlawarchive.iuscomp.org/?p=212.